úterý 7. června 2016

Chuťově i duchovně bohatý zážitek za syrova

Po dni stráveném na Rawfestu jsem se rozhodla, že vám sem sepíšu své zážitky, ale tak trochu mě předběhla paní učitelka ve škole se svým zadáním pololetní slohové práce - reportáž ze zajímavé akce. Využiji tedy toho, že už jsem své zážitky jednou sepsala, a přepíšu svou slohovou práci i sem, abyste si ji mohli přečíst i vy. Snad vás to naláká, abyste na Rawfest příští rok také zavítali.
Upozorňuji však, že tato reportáž je nepřesná v tom, že v ní vůbec nezmiňuji babičku, se kterou jsem tam byla. Vše ostatní je však můj pokus o zachycení tamní úžasné atmosféry (i když jsem se tedy nedržela přesného rozmístění stánků a detailů, přece jenom to je školní práce, která měla dost omezený rozsah - a ten jsem teda přesáhla).


Již potřetí jedu do Prahy za stejným účelem. Je 4. června 2016 a mé kroky směřují na ostrov Štvanice, na akci, která patří mezi světové unikáty. Chuťové pohárky se dožadují pozornosti a nemohou se dočkat, až se stanou součástí festivalu živé stravy, Rawfestu.
Živá neboli vitariánská strava získává v posledních letech na popularitě díky své prospěšnosti zdraví i životnímu prostředí. Jídlo, tepelně neupravené nad 40 °C, není však mým jediným cílem, za kterým se na břeh Vltavy vydávám.  A nejenom pro mě je Rawfest ideální příležitostí, jak potkat podobně naladěné lidi z celého světa - pražský Rawfest totiž láká jak místní, tak turisty.
Hned za vstupní branou se přede mnou rozléhá park obsazený stánky, přednáškovými stany, sportovními plochami a místy k sezení, ale návštěvníky nevídám tolik vsedě, jako v pohybu. Ať už postávají u vystavovatelů, ochutnávají, posilují nebo jen poslouchají hudbu, většina z nich se zářivě usmívá a nápadná menšina mezi ostatními prochází bosa. Ze všech však sálá neuvěřitelně silná pozitivní energie.
Vydávám se prozkoumat rozsáhlý areál. Cestička vpravo mě vede mezi stánky nabízející ochutnávku svých výrobků, koupit si mohu sladké, slané i potraviny originálních, nepopsatelných chutí, tropické ovoce a zeleninu, nápoje, odborné publikace, oblečení z bio bavlny a eko prostředky pro domácnost. Stánky aktivistických organizací prosí kolemjdoucí o podporu iniciativy pro lepší zacházení se zvířaty. To už se však dostávám na konec cesty. Ještě za ní spatřím v odlehlejší části stan, kde lidé meditují a cvičí jógu. Odtamtud neslyším nic než klid a pomalý, soustředěný dech.
Druhou půlku kolečka načínám u workshopového příístřešku. Poslouchám krátkou přednášku o tom, jak si doma vyrobit chutnou syrovou sladkou tečku. Míjím horolezeckou stěnu, trénink chůze po lanech natažených mezi stromy a workoutové hřiště, kde se prolamují silná, vysportovaná těla. Po pravé ruce mi protéká Vltava, kde dobrovolníci nacvičují jízdu na paddleboardu. Usměji se na osamoceného DJe, ten je však zcela polapen v okolních tónech.
Dostávám se do hlavní části s obědovými stánky, proto usedám a ochutnávám falafel wrap, jablečno-pampeliškový džus a ovoce v čokoládě. Mé chuťové pohárky dostaly to, co chtěly. Obejdu pár dalších vystavovatelů a zastavím se u velkého přednáškového stranu, kde vyslechnu povídání o účinné síle chlorofylu v angličtině a českou přednášku o čínské medicíně.
Jsem opět na začátku, všechny stánky stojí přede mnou. Poslouchám všude se rozléhající hudbu, pozoruji usměvavé návštěvníky a s pár z nich se dávám do řeči. Společně vše znovu obejdeme, naplníme tašky jídlem, necháme do sebe proudit sluneční svit a užíváme si naplňujícího odpoledne. Talíře se prázdní, příbory o sebe cinkají a pochvalné komentáře poletují vzduchem.
Domů se vracím nejenom s plným žaludkem, ale i srdcem přetékajícím pozitivní energií a jasnou myslí plnou zážitků a vzpomínek. Rawfest je možná festivalem živé stravy, ale jídlo je jen malou součástí dojmu, který ve vás zanechá.

Žádné komentáře:

Okomentovat