pondělí 16. května 2016

A co takhle Jíst zvířata?

Jíst zvířata
Jonathan Safran Foer
Dokořán, 2015
292 stran

Jonathan Safran Foer je velmi zajímavým a pozoruhodným autorem. Ve světě literatury se dokázal prosadit dvěma beletristickými knížkami, obě se dokonce dočkaly i filmových zpracování. K tomu se však pan Foer rozhodl přihodit i jednu faktografickou knihu o tématu, které je mu blízké. Celý život totiž pendloval mezi vegetariánstvím a jedením masa, když se mu však měl narodit syn, rozhodl se zjistit si tolik informací, aby se mohl rozhodnout, co svému synovi naservíruje na talíř. Se svým průzkumem se potom rozhodl podělit i s námi prostřednictvím knihy Jíst zvířata.

Není tomu tak dávno, kdy jsem přečetla jinou publikaci od nakladatelství Dokořán o podobném tématu - Jíst slušně od Karen Duve, ve které psala o svých zážitcích na bio, vegetariánské, veganské a nakonec i frutariánské stravě. I tu mohu vřele doporučit, protože se dozvíte nejenom zajímavé fakta o tom, co jíme, ale i to, s čím se musí dennodenně potýkat člověk, který chce začít ubližovat co nejméně - a zároveň jak se vypořádat s tím, když se ukáže, že nejsme tak morální bytosti, za které jsme se považovali. Autorka je naprosto upřímná a na nic si nehraje, a to na knize nejvíce oceňuji. K tomu je opravdu zábavně napsaná.
Jíst zvířata je však něco jiného. Autor se zaměřil na opravdový průzkum, čistá fakta, většinou čísla, ale aby nás právě ty cifry nezavalily, prokládá je svými zážitky, zkušenostmi a příběhy. A nakonec to nejsou jen jeho vlastní příběhy, ale i příběhy ostatních lidí - vegetariánů, veganů, aktivistů, masožravců, pracovníků v masném průmyslu a obyčejných lidí.

V čem spočívají dvě nejsilnější stránky této knihy?
1. Fakta
2. Prostor pro vyjádření všech stran (ne obou, všech - protože jich je mnohem více, než si dokážeme představit - zdaleka už nejde pouze o spor mezi vegetariány a masožravci)
K tomu všemu je ale Foer opravdu dobrý spisovatel, který dokáže i ty nejsušší informace zpracovat tak, že se nestačíte nudit. A nebo jsem pro toto téma příliš zapálená?

Jelikož se vegetariánsky stravuji už přes dva roky, můj osobní výzkum tomu předcházel další dva roky předtím a stále probíhá, dozvídám se nové informace, čtu články, statistiky,... Mohla jsem si myslet, že se nic nového nedozvím. Ale dozvěděla jsem se nová čísla, nové poznatky a nová fakta. I tak se může stát, že jste mnohem informovanější než já - má vám tedy tato kniha stále co nabídnout?
To, co jsem jinde nesehnala a sama jsem se na to bála zeptat, jsou názory lidí, co pracují v oboru - vlastníků farem, jatek, velkochovů, zároveň však i vrcholných aktivistů nebo například lidí, co maso nejedí, a přesto chovají krávy na porážku. To vše je přinejmenším zajímavé, vyslechnout si názory a pohledy druhých. Nemusíte s nimi souhlasit, ale je dobré si je vyslechnout. Mně tím tato kniha nabídla mnohem širší rozhled, najednou jsem zjistila, že je tento problém mnohem komplexnější, že opravdu nejde jenom o to, zda maso jíme či nejíme. Je to mnohem složitější než tato základní otázka, která sice stojí v středu toho všeho, ale mnohokrát se rozvíjí do spousty dalších směrů. 
A pokud i toto máte zmáknuté, tahle knížka se pro vás stále může stát životním příběhem jednoho muže, který se vzdělával a hledal informace, aby si vybral správnou cestu. Možná cestu, kterou jste si už vy sami vybrali, na kterou se plánujete vydat, o které smýšlíte skepticky, ale přesto jste otevřeni novým věcem, o které ani v nejmenším nemůže být ve vašem případě řeč. Tahle kniha vás buď udrží na té cestě, nebo vás na ni popostrčí, nebo vás utvrdí v tom, že na ni nikdy nevstoupíte. Je to jenom o tom, na kolik jsou vaše oči a mysl otevřená. Ráda bych tvrdila, že tato kniha mění životy, ale tak dobrá není. Změní život jen těm, co jsou změnám otevření. I kdyby to mělo znamenat, že si už nikdy nedají pravou svíčkovou.

Hodnocení: 5/5

1 komentář:

  1. Knížku jsem před nějakou dobou taky četla a naprosto s tebou souhlasím.

    OdpovědětVymazat